Co přinesla změna zákoníku práce u dohod a jaké má dopady na personální a mzdovou agendu.
Jak jste jistě zaznamenali, od 1. října 2023 vstoupila v účinnost významná novela zákoníku práce, která zásadně změnila pravidla pro zaměstnávání na dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). Nová legislativa přinesla výrazně vyšší administrativní zátěž pro zaměstnavatele, a tím i zvýšené nároky na personální a mzdovou agendu, přičemž byla navíc následně opakovaně měněna. Jaké jsou hlavní změny u dohod a co z toho vyplývá:
1. Nárok na dovolenou
– Zaměstnanci pracující na DPČ a DPP mají nárok na dovolenou, pokud jejich pracovněprávní vztah u zaměstnavatele trvá alespoň 4 týdny a zároveň odpracují alespoň 80 hodin.
– Při výpočtu dovolené se vychází z výměry dovolené 4 týdny v kalendářním roce a týdenní pracovní doby 20 hodin. Dovolená činí za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
2. Povinné rozvržení pracovní doby
– Zaměstnavatelé musí písemně rozvrhovat pracovní dobu u zaměstnanců pracujících na DPČ a DPP alespoň tři dny předem, pokud se se zaměstnancem nedohodnou jinak.
– Nutné plánování a zpřísněná evidence eliminuje dřívější praxi, kdy si zaměstnavatelé sjednávali se zaměstnanci pracujícími na DPČ a DPP práci operativně bez pevného harmonogramu.
3. Zohlednění překážek v práci a vyplácení příplatků
– Zaměstnanci pracující na DPP a DPČ nyní mají nárok na náhradu odměny v případě překážek na straně zaměstnavatele a rovněž na příplatky za práci ve svátek, v noci apod.
– Například při dočasném přerušení práce jim zaměstnavatel musí poskytnout náhradu odměny stejně jako běžným zaměstnancům.
4. Právo na informace a další ochrana zaměstnanců pracujících na DPP a DPČ
– Zaměstnavatel musí zaměstnanci pracujícímu na DPP a DPČ povinně poskytovat široké spektrum informací týkajících se pracovněprávního vztahu, vztah se tím více formalizuje a zatěžuje další administrativou.
– Zaměstnanci pracující na DPP a DPČ i zaměstnavatel sice mohou nadále podat výpověď bez udání důvodu, zaměstnavatel však v určitých případech musí na žádost zaměstnance výpověď odůvodnit. Obdobně pak zaměstnavatel musí u déletrvajícího pracovněprávního vztahu na žádost zaměstnance buď přejít na zaměstnání v rámci pracovního poměru nebo odůvodnit, proč tento není vykonáván v pracovním poměru.
5. Povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění
– Pokud zaměstnanec na DPP dosáhne započitatelného příjmu u jednoho zaměstnavatele aspoň ve výši 25 % průměrné mzdy, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů, tedy v roce 2025 částky 11 500 Kč měsíčně, vzniká mu povinnost platit zdravotní a sociální pojištění.
– U DPČ tato hranice činí v roce 2025 částku 4 500 Kč.
Jaké jsou dopady novely na mzdovou agendu
Nové legislativní změny znamenají vyšší administrativní zátěž pro mzdové účetní a HR oddělení. Co to konkrétně tyto změny obnáší?
– Zvýšená evidence pracovní doby – je nutné přesně vést záznamy o odpracovaných hodinách – výkaz práce a včas a správně rozvrhovat práci – rozvrh práce.
– Výpočet dovolené, její evidence a čerpání – je třeba nastavit interní systémy tak, aby správně vypočítaly nárok na dovolenou a řešit rovněž její čerpání.
– Úprava smluvních dokumentů – starší dohody o provedení práce a pracovní činnosti je nutné aktualizovat dle nových pravidel.
– Zvýšené náklady na mzdy – zohlednění překážek v práci, příplatků a zavedení dovolené zvyšuje mzdové náklady o položky, které dříve u dohod nebyly.
– Kontrola výše odměn kvůli odvodům – je nutné důsledně sledovat měsíční příjmy zaměstnanců na dohodu, aby bylo jasné, kdy jim vzniká povinnost platit pojistné.
Z výše uvedeného plyne, že novela zákoníku práce přinesla do oblasti dohod o pracích mimo pracovní poměr výrazné změny, které mají za cíl poskytnout větší ochranu zaměstnancům, ale na druhé straně přidávají firmám nové administrativní povinnosti a s tím přinášejí i výrazný nárůst nákladů.
Pro efektivní zvládnutí těchto změn je klíčové aktualizovat vnitřní systémy správce, přizpůsobit smluvní dokumentaci a zajistit správné vedení mzdové agendy, což klade vysoké nároky, především časové, nejen na personální a mzdovou agendu správce, ale i na statutární orgány, které jsou odpovědné za plánování (rozvrh pracovní doby) a dodávání potřebných výkazů. A to nejlépe včas a správně, aby zaměstnankyně mzdové účtárny nemusely urgovat a opravovat dodané výkazy.
Tato zákonná změna si bohužel vynutila i změnu správce v přístupu ke zpracovávaným dohodám. Od 1.5.2025 budou oba typy dohod vyjmuty ze správního poplatku správce BD Pragostav a samostatně zpoplatněny, a to ve výši 280 Kč + DPH v zákonem dané výši za mzdu a měsíc.
V případě jakékoliv dotazu k problematice mezd týkající se dohod, neváhejte se obrátit na naše mzdové účetní.